Přejít k hlavnímu obsahu

Tomáš Mikula vidí budoucnost MČR v o2 aréně

25. 7. 2020 | 19:06 Counter-Strike 2
V minulých dílech vzpomínkového seriálu v rámci oslav 10 let výročí Mistrovství v počítačových hrách jsme si představili Dev1ho a Devila, hráče, jejichž příběh MČR utvářelo. Dnes si ale představíme člověka, který v posledních osmi letech utvářel samotné MČR.
Tomáš Mikula alias Greener
Tomáš Mikula alias Greener

Novodobé éry MČR se Tomáš Mikula, alias Greener, účastnil od roku 2012, kdy byl v rámci své adminské pozice posazen při své premiéře rovnou na dvě židlě a střihl si adminování jak turnaje v legendárním Counter-Strike 1.6, tak v tehdy nově vydaném titulu CS:GO. Od té doby nevynechal ani jediný ročník a nyní je tím, kdo za organizací celého finálového eventu doopravdy stojí. Greenerova cesta k pozici hlavního organizátora MČR v počítačových hrách byla tak trochu knižní. Z pozice řadového admina oblíbené střílečky se díky píli, úsilí a odhodlání dostal až k postu hlavního organizátora. Ale pojďme si to vzít popořádku a vrátit se zpátky do minulosti.

Greener adminem

Psal se rok 2012 a MČR se podruhé a naposledy konalo na Jezerce. Greener v tom roce začal pro PLAYzone adminovat 1.6 turnaje jako řadový admin. Tehdy nebylo až tak jednoduché se stát adminem a především pozice admina představovala autoritu s jistým nádechem tak trochu hvězdného postavení v komunitě. Zkrátka, admin byl „pan někdo“ a jeho slova byla pro hráče přikázáním, která vyznávali, přestože s nimi ne vždy nutně souhlasili.

Tomáš Mikula alias Greener
To byl velký rozdíl mezi tím, jak se chovají ti hráči dneska a jak se chovali dřív, že prostě dřív tam byl ten respekt k těm adminům někde úplně jinde. Otázkou pak ale je, jestli to bylo díky tomu, že ti admini si jako lidé dokázali získat větší respekt, nebo to bylo tou dobou a hráči byli zvyklí tyhle organizátory více respektovat, je to velmi těžké říct.
Greener a Fuerto

Greener a Fuerto, Game Expo, Bratislava 2014

Mimo adminování pro PLAYzone si Greener nenechal ujít ani možnost řídit 1.6 turnaj na LanCraftu ve Starém Městě. V turnaji tehdy hrálo 32 týmů, což jsou na dnešní poměry téměř neuvěřitelná čísla. V tehdejší době to však bylo běžné, protože množství turnajů na scéně rozhodně nebylo tak vysoké, jako dnes. Když už se někde něco hrálo, většinou u toho chtěli být všichni. Stejně to bylo i s tehdejšími meziherňáky, kterých Greener taky pár odadminoval. Na ty však nevzpomíná až tak moc rád.

Meziherňáky? Možná ještě horší, než ty offline akce, protože tam člověk nemá ten kontakt a nemůže přijít za tím hráčem a říct mu, „hele, mazej hrát, tady není žádná cígo pauza“. On ten kontakt přes internet byl vždycky trošku složitější. Tímhle jsem se tak nějak prokousal a pak jsem jel na můj první LanCraft, kde jsem byl do všeho vhozen stylem „tady je turnaj, tady je 32 týmů, prostě to nějak odadminuj, všechno musí proběhnout v pořádku, včas a v klidu“. Tou dobou mě ještě moc lidí neznalo, takže tam jsem si tak nějak teprve získal respekt, byl jsem na scéně poměrně krátce.

Jelikož vše dopadlo dobře a tak, jak mělo, v průběhu roku byl Greener osloven Hitachim (Michal Nagy), který mu nabídl pozici hlavního admina pro Counter-Strike 1.6 i CS:GO, které bylo na konci roku 2012 čerstvě na vzestupu. Slovo dalo slovo a Greener odjel na Jezerku adminovat dva turnaje naráz, nově v pozici jednoho z hlavních adminů, kteří se na akci podíleli. 

Greener a Hitachi

Greener a Hitachi, MČR 2013, FOR GAMES, Praha

Samozřejmě ta tíha toho, že jsem hlavní admin, je to nejdůležitější turnaj v roce a jsem tam poprvé a už to vlastními chybami můžu posrat, když to řeknu naplno, tak to bylo trochu hektické ale nějak se to zvládlo. Měl jsem z toho super pocit a tak to probíhalo pak dál i ty další roky.

Bylo to hrozně zajímavé, protože v tom roce 2012 tam hrál Goučkovej turnaj Guardian a 1.6 turnaj Oskar, takže to byl asi jeden z posledních turnajů na domácí scéně, kdy hráli ještě v nějakých normálních týmech. A oba to tehdy vyhráli ten turnaj. (směje se)

Přípravy na MČR tehdy probíhaly úplně jiným stylem, než je tomu dnes, kdy část organizátorů na místo přijíždí více než týden předem, aby mohli v prázdné hale vybudovat finálový event pro desítky tisíc návštěvníků a od píky postavit vše, od stánků, přes tribuny až po dvě stage, jednu pro MČR v počítačových hrách a jednu pro MČR ve hrách mobilních. Tehdy však přípravy na akci, která se konala od pátku do neděle, začínaly v pátek, úderem polední hodiny. Do doby, než začali na Jezerku najíždět hráči, bylo potřeba přestavit kongresové sály na prostory, v nichž šlo uspořádat turnaje. A byla to poměrně velká jízda. 

Tomáš Mikula alias Greener

Těchto příprav se Greener samozřejmě taky účastnil, protože v takových situacích je každá ruka dobrá. No a po přípravách už začaly přípravy na samotný turnaj. Admini byli usazeni na recepci, kam za nimi nově příchozí hráči přišli, nahlásili se a admin dané hry si je vždy přebral, dovedl je na místo, usadil, předal úvodní informace o tom, kdy bude brief pro kapitány a sdělil, co a jak se bude dít. 

Kdyby cokoli, hledejte mě, tenhle turnaj mám na starosti já. To jsem opakoval snad každému.

Pak už začaly jednotlivé turnaje startovat a Greener dohlížel na to, aby ty jeho proběhly bez komplikací, aby neměly delay, aby hráči byli spokojení, dělo se, co se dít mělo a nedělo, co se dít nemělo. Kromě adminování dvou turnajů si na svém premiérovém MČR stihl střihnout i roli komentátora CS:GO turnaje, a to z velmi prostého důvodu. Komentátoři už museli odjet domů, finále se odehrávalo pozdě v neděli a řada lidí musela odjet zpět kvůli pondělní práci. Greener však jako mladý student měl daleko víc času, takže naběhl k mikrofonu před kameru a s Huhym odkomentoval finále Mistrovství. Premiérou před kamerou tak završil svůj první MČR event.

Předtím jsem komentoval starým způsobem 1.6 turnaje. Tehdy jsem byl na takovém public serveru Cservers, kde jsme potom organizovali právě s PLAYzone komentované turnaje v 1.6. Dělalo se to tím stylem, že se všichni hráči napojili na TeamSpeak do jedné místnosti, kde bylo třeba 200 lidí. A ti vlastně poslouchali záběry ze hry, zapnuli si u sebe GO TV, aby měli všichni stejný posun a čas, a my jsme to komentovali u sebe takhle přes TeamSpeak. V dnešní době je to trochu směšná představa. Tehdy jsem dělal se Strikerem a Huhym. Na MČR to tímpádem bylo první komentování před kamerou a na pokročilejší technické úrovni.
Tomáš Mikula

Greener komentátorem a analytikem

Po své komentátorské premiéře se Greener před kameru vrátil ještě pár let nazpátek při komentování zahraničních turnajů, jako ESL One Cologne či IEM Katowice. Kromě toho ho můžeme v posledních dvou sezónách pravidelně vídat také za komentátorským a analytickým stolkem v rámci COOL lig, kde nyní divákům přináší svůj pohled na hru s dvojicí šprýmařů v podání Roman "Blade" Pilný a Ondřej "Lelek" Kvarda. 

Práci před kamerou vnímá Greener spíše jako koníčka, něco navíc. Není to nic, do čeho by se sám nijak extra hrnul bez toho, aby mu to někdo nabídl. Když už ale taková nabídka přijde, rozhoduje u něj to, že na CSku vyrůstal a rád se k němu vrací. Pozice za oponou je ale gró celé jeho pracovní náplně. Přestože většinou není veřejně vidět, je to právě on, kdo každý rok buduje MČR od prvního nákresu floor plánu na papíře, tedy, na opravdu velkém papíře. 

Tomáš Mikula alias Greener

Greener organizátorem MČR

Vše začíná už rok předem, kdy se shánějí partneři pro další ročník, protože bez partnerů to u nás v ČR není zatím možné dělat. Následuje vymýšlení toho, co pro partnery připravit a ruku v ruce s tím jde vymýšlení systému, jak celý ročník bude probíhat. Poté přichází na řadu samozřejmě oznámení a následně se začnou dít různé online aktivity ohledně sezóny, které spadají do MČR.

Dalším krokem je už plánování samotného třídenního finále. Základem všeho je floor plán. Když se vezmou známé a neznámé na jeden papír, sedne se nad rozložením té haly, popřemýšlí, jestli by to takhle šlo udělat, jestli to udělat jako vloni, jestli to bylo v pořádku a tu strukturu, kostru, držíme stejnou. Potom už to přibývá a s přibývajícími partnery a aktivitami se postupně původní floor plán mění. Stavebním kamenem je umístění stage, což je pro floor plán klíčové. Zbývá dořešit, kde by mohly být jaké aktivity a stánky, a potom do nich dosadit konkrétní partnery a aktivity tak, aby to dávalo smysl.

Potom už se může přejít k plánování celého ročníku, aktivit, vymýšlení aktivit na stáncích opravdu s aktivním zapojením aby to nebyla jen pasivní výstava nových technologií, aby tam byl zajímavý program, který lidi zaujme. Vyřešit se také musí program na stage. 

Jelikož těch aktivit je poměrně hodně, není to úplně jednoduché a snažíme se vždycky vyjít všem subjektům vstříc, hráči, komunity atd. Aby si každý fanoušek konkrétní hry program užil a my nestřídali v programu jednotlivé hry například po hodině, to by nedávalo smysl. Je to vymyšleno tak, aby člověk mohl pár hodin sledovat svojí oblíbenou hru a pak přijde další hra. V rámci aktivit na stáncích my nechceme, aby se ve stejný čas konal například na padesáti stáncích současně nějaký program a pak tři hodiny nebylo nic.
Tomáš Mikula alias Greener

Už při plánování současného ročníku se v rámci řešení jednotlivých úkonů objevují věci, které by se daly udělat jinak a lépe, avšak z časových, technických či finančních důvodů už to v dané sezóně nelze zvládnout. Takové myšlenky se zapisují a přidávají se k seznamu, který vzniká po ukončení ročníku v prosinci, kdy se vše vyřeší a uzavřou se reporty. V ten moment nastává čas na zaslouženou týdenní pauzu a poté se celá šňůra událostí opakuje a implementují se změny podle plusů a mínusů uplynulého roku, které se zapisují vždy po skončení eventu, dokud je mají všichni v živé paměti. 

V rámci tohoto proběhly v minulosti i průzkumy mínění komunity, které jsou toho všeho také součástí. Organizace a hráči jsou vlastně taková minorita celé hráčské komunity, co se počtu týče. Ta komunita jsou všichni, kdo scénu sledují, prožívají to, ať už na místě, nebo online. Největší skupinu týmů tvoří ty, které se zapojují do kvalifikací a sledují streamy. Ty, které na finále bojují o výhru, které mají reálně šanci uspět, tam už se jedná o daleko menší část komunity, může to být například stovka hráčů. A tento počet určitě netvoří domácí Counter-Strikovou komunitu – tam se bavíme o tisících, spíše desetitisících.

Tomáš Mikula alias Greener
Komunita má na to úplně jiný vhled, nejsme s nimi tak často v kontaktu, ale je dobré se jich zeptat, co se jim líbilo, nelíbilo, co by udělali jinak. My tyhle věci hodně bereme a snažíme se na nich pracovat tak, abychom to udělali lepší ten další rok, protože kdo jiný by nám to měl říct, než komunita, hráči a partneři. Od těch všech vždy chceme feedback, my si ho vezmeme a na základě toho jsme schopni ten ročník udělat líp, protože nás ty názory zajímají, jsou pro nás důležité.

Celá sezóna je kromě těchto věcí víceméně předpřipravená, protože nechceme nějak radikálně měnit zajetý koncept. Vycházíme z toho, co bylo, a to se snažíme zlepšovat a měnit. Největší změna za poslední dobu byla vloni, kdy jsme na začátku roku oznámili, že nebude na MČR League of Legends, ale bude místo něj PUBG. I když samozřejmě později se nám podařilo nakonec dostat na MČR i to League of Legends, ale to byla taková největší meziroční změna, kterou jsme kdy vyhlásili už na začátku sezóny.
Organizátoři MČR 2012

Organizátoři MČR 2012, Jezerka

Takhle vypadá plánování MČR sezóny v dnešní době. Ovšem v dobách minulých tomu bylo úplně jinak. V počátečních ročnících nové éry MČR se o organizaci celého eventu staraly 2 až 4 osoby, jimž v samotném průběhu eventu pomáhala další desítka až dvacítka dobrovolníků. Dnes už se organizaci jednotlivých složek celého eventu podílí na 100 osob, z nichž každá má svou specializaci, od produkce Streamu až po tombolu. K tomu musíte samozřejmě přidat aspoň tucet komentátorů, kteří diváky provázejí hodinami a hodinami zápasů profíků, kteří bojují o titul mistra ČR.

Z původní dvacítky pomocníků, kteří se kdysi starali o rozmístění stolů a natažení internetových kabelů na Jezerce se nynější tým okolo MČR rozrostl nad dvě stovky nadšenců, kteří dnem a nocí pracují na tom, aby si více než padesát tisíc diváků na místě a další stovky tisíc u obrazovek mohly vychutnat atmosféru finálového eventu co nejlépe. 

Tým PLAYzone

Organizátorský tým PLAYzone Challenge 2019

Kdysi jsme vlastně i my jako organizátoři to dělali, protože jsme to prostě dělat chtěli. Odměnou nám bylo to, že máme zaplacené ubytování a jídlo a to bylo všechno. Dneska už je to někde jinde a dneska je to pro spoustu lidí regulérní práce a živnost, které se věnují.

Když se dnes řekne prize pool, naprosté většině hráčů v hlavě vyvstane představa finanční odměny za výhru. Odměny v prvních ročnících obnoveného MČR však sestávaly především z věcných cen, kterými byly například počítače, monitory či herní komponenty. Hráči turnaj jezdili hrát především kvůli prestiži a nikoli kvůli finančnímu výdělku. O finančních výhrách tehdy totiž nemohla být ani řeč, ty se na MČR dostaly až v posledních letech, kdy se pohybují v řádech stovek tisíc korun.

V novodobé historii MČR to bylo o tom, že když člověk byl dobrý, tak peníze byly v zahraničí a tam se musel nějak dostat, musel být mega dobrý a výjimečný a musel doufat, že si ho někdo všimne.

Pravdou totiž je, že tehdy neexistoval FACEIT a podobné vychytávky, díky kterým je dnes velmi snadné se dostat do povědomí herní komunity a především kvalitních domácích či zahraničních celků, což je samozřejmě jedině dobře. Dříve bylo množství turnajů omezeno nízkým počtem jejich pořadatelů, kteří se tomu všemu věnovali spíše jako koníčku. Hledání soupeřů na sparing bylo oříškem a nejednodušší bylo si zahrát s kamarády po LAN. Dnes už vše funguje úplně jinak a je to pouze ukázkou toho, jak moc jde pokrok kupředu.

Tomáš Mikula alias Greener

Přestože online možnosti dnes skýtají téměř neomezené šance, jak se prosadit, je nutné podotknout, že množství hráčů se oproti dnům oldschool komunity nezměrně zvýšilo. Cesta na vrchol je tak o něco těžší, protože se musíte probojovat přes daleko větší počet hráčů. Zároveň focus na výhru je dnes primárním cílem většiny hráčů, přičemž v dobách, na které vzpomínáme, se hrálo spíše pro zábavu, než kvůli podání toho nejlepšího možného výkonu, který by mohl znamenat posun v herní kariéře. 

Cestička k vrcholu je daleko vyšlapanější a v dnešní době se do toho zapojuje víc a víc lidí, stále vznikají nové profesionální organizace, ten prostor tam je. Bohužel mám pocit, že dnešní hráči nejsou tak dobře mentálně nastavení, aby tohle zohlednili. Vidíme to teď, kdy vznikla řada profesionálních týmů a ti hráči se tam mění jako na kolotoči, vlastně je to jako dřív, jako by se vůbec nic nezměnilo.

Řada lidí si říkala, že když vzniknou profesionální organizace, ti hráči budou dostávat pravidelné finanční odměny, bude to jejich práce a život, ale bohužel až na výjimky Sinners a eSuby se to neděje. Přijde mi, že ti hráči tím kolikrát až pohrdají, neuvědomují si řadu věcí, které za tím jsou. Když se na to podívám dlouhodobě, tak ty oganizace nejsou hloupé, nebudou donekonečna řešit, že někdo chce hrát jen s kamarády atd. Takhle to nefunguje ani v reálném sportu a ani fungovat nemůže. Když člověk hraje za nějaký tým, je k němu smlouvou vázaný, tak to musí dodržovat, jinak to nejde. Nejde si vydupávat, že s tím a tím hrát nechci. Je to jejich mínus velký problém, protože lidé zakládající organizace přicházejí do tohohle prostředí s nějakou vizí a nebudou donekonečna ztrácet čas, když se hráči budou chovat jako děti. Budou raději spolupracovat s někým, kdo to myslí vážně a dokáže se chovat jako reálný sportovec a plnit ty závazky.
Tomáš Mikula

Příprava MČR 2012

Jak se to s hráči v rámci týmů a jejich managementu má, začal Greener zjišťovat už v roce 2010. Tehdy v rámci Cservers provozoval s přáteli cca 20 serverů, o které se starali. Poté přišla myšlenka dát dohromady 1.6 tým, který by nějakým způsobem v komunitě propagovali, což se nakonec podařilo. Málokdo už ale dnes ví, že tento počin vedl tehdy neznámý tým Cservers až k výhře MČR v roce 2012. Tehdy byl součástí týmu jeden z domácích hvězdných hráčů, momentálně působící v zahraničí, Oskar.

Když vyhráli, jejich úspěch jsem s nimi prožíval tak napůl, byl jsem tam totiž primárně jako admin a oni v tu dobu nepotřebovali nějaký extra servis. Musel jsem se jen postarat o to, aby měli to, co chtěli. Vztah s Oskarem jsem měl v pohodě, i teď mám, se všemi se snažím vycházet tak, že jim jdu naproti a snažím se zjistit, co potřebují a chtějí a hlavně nedělat podrazy. To, co řeknu, se snažím dodržet. A myslím, že když to dodržíte, že si získáte respekt těch hráčů tak nějak přirozenou cestou. V dnešní době a naší branži je to bohužel tak, že něco slíbit a něco splnit jsou dvě naprosto odlišné věci a ne vždycky jsou v symbióze.

Co slíbil, to splnil. Možná právě tenhle přístup v kombinaci s odhodláním a vysokým pracovním nasazením Greenera dovedl až na jeho dnešní pozici, kdy se organizování MČR věnuje na plný úvazek. K přehoupnutí do stálého zaměstnání v esportu u něj došlo v roce 2018, kdy postupné změny na scéně postupně umožnily, aby se lidé v rámci esportu dokázali uživit. To však platilo pro ty, kteří této oblasti věnovali roky svého času a ušli ve světě gamingu dlouhou cestu. 

Já jsem na tom MČR spolupracoval každý rok od roku 2012 a po 6 letech se to přehouplo a stal jsem se hlavou celého projektu. Neděje se to ze dne na den, jsou za tím dlouhé roky práce. Já jsem na tom vyvrcholení sezóny pracoval v dřívějších letech a od začátku jsem to řešil kontinuálně víc a víc. Když jsme pak kolem toho začali řešit expo, aby z toho byl pořádný event, tak jsem dostal na starosti MČR v počítačových hrách. V roce 2018 jsem na tom začal dělat na plný úvazek a rok poté jsem už měl na starosti kompletně celou akci, celý event. Do budoucna mám jasný cíl.
Tomáš Mikula alias Greener

Kdyby vše běželo podle plánu, v tomto odstavci by se psalo o tom, co vše je na letošní MČR již domluvené, na co se můžete těšit a co naopak zůstane překvapením. Pravdou je, že letos si všichni v rámci MČR přejeme jen jediné – aby se skutečně konalo. Vše samozřejmě bude záviset na aktuální situaci a vládních nařízeních, nicméně jedno je však jisté. MČR letos oslaví deset let a počítat s ním rozhodně můžete i do budoucna. A na čem vlastně na MČR záleží ze všeho nejvíc?

Aby to lidi měli rádi, aby je to bavilo. Myslím si, že ten finálový event je teď brán velmi pozitivně a chceme v rámci MČR dělat další aktivity. Za deset let se doufám dostaneme do bodu, kdy budeme naplňovat arény tady v ČR, pouze s domácími týmy. Můj sen je zaplnit arénu domácími týmy, žádné zahraniční. Bude to o tom, že přijedou čeští a slovenští hráči, fanoušci a možná i fanoušci z okolních států, které bude zajímat, jak ty české a slovenské týmy budou proti sobě hrát. MČR si myslím, že by na rozdíl od PLAYzone Challenge, která má mezinárodní ambice, mělo zůstat v rukou českých a slovenských hráčů, maximálně se zahraničními v kombinaci. Vždycky by měli převládat domácí hráči, jako je to třeba teď v pravidlech, že musejí být tři z pěti hráčů Counter-Striku CZ/SK národnosti a dva můžou být zahraniční.
Tomáš Mikula alias Greener
MČR 2020
Štítky: 10 let MČR, Greener
Šéfredaktorka PLAYzone. Hrami žije od malička a její srdcovkou vždy byl StarCraft, jemuž se věnovala kompetitivně, a World of Warcraft.