Zahraniční studie vyvrací dřívější fakta, která byla výrazně proti hraní her dětí do 15 let.
Oxfordská univerzita se rozhodla provést studii na základě zkoumání pěti tisíc chlapců a dívek ve věku mezi 10 a 15 lety. Závěr této studie může být pro běžnou věřejnost překvapivý, potvrdily se totiž pozitivní vlivy hraní her ve výše zmíněném věku. Děti hrající maximálně jednu hodinu denně mají daleko více rozvinuté sociální dovednosti.
Na děti ve věku 10 až 15 let hraním hodinu denně dopadají pozitivní efekty. Mezi nimi by se dalo vyjmenovat například odbourání hyperaktivity či potíží s ovládání emocí. Tohle všechno však ovlivňuje fakt, jak dlouho děti u her sedí. Dle studie by jedinci hrající jednu až tři hodiny denně neměly pociťovat žádné negativní důsledky. U více hodin je to však horší. Staré známé pravidlo říká, že nic se nemá přehánět a ve správně podávaném množství může prospívat prakticky každá činnost. U dětí do 15 let, které hrají přes tři hodiny denně, se negativní dopady prohlubují.
Velký vliv na tohle má i typ her, které si děti vybírají. Tenhle fakt nepřímo potrvzuje studie, podle které děti očekávají průzkům neznámých prostředí, poznávání dosud nepoznaného a také samozřejmě relaxaci a socializaci. Poslední zmíněný bod platí pro online tituly, virtuální realita oproti neinteraktivním médiím (televize aj.) příspívá k lepšímu zdraví.
Dle studie ve Velké Británii hraje hry celkem 75% dětí, z nichž polovina maximálně hodinu denně. Třetina dětí poté tráví čas hraním jednu až tři hodiny denně. V počtu více než tří hodin se pak hraním baví okolo 10% hrajících dětí, které jsou tak ohroženy negativními vlivy, která ale dle vypracované studie Dr. Andrew Przybylskiho nejsou příliš vysoká. Za hlavní problém této skupiny se dá označit to, že hraním her děti promeškávají jiné a prospěšnější aktivity na rozvíjení.
Tak co, jak je to s vámi, páni a paní hráči a hráčky? Jaký budete mít v budoucnu ke svým dětem postoj, pokud budou chtít hrát hry? Necháte jim volnost? Nebojte se vyjádřit do komentářů!
