Že je Česká republika nenápadnou videoherní velmocí, není už dlouhé roky žádným tajemstvím. Na zemi s pouhými 10 miliony obyvateli se může chlubit řadou velkých úspěchů. Hry jako Arma, Mafia, Kingdom Come: Deliverance či Beat Saber (jehož tvůrce koupila společnost Meta Marka Zuckerberga) znají po celém světě, a jak ukazují nejnovější data, domácí sektor nadále bobtná.
Obrat tuzemských herních společností poskočil meziročně o šest procent na 7,52 miliardy korun. Na daních odvedly firmy bezmála 400 milionů korun.
Předloni byl růst českého herního sektoru ještě strmější – a to o 33 procent – čemuž přispěla mimo jiné pandemie koronaviru. Zákaz vycházení či omezení fyzických kontaktů zkrátka napomohl prodejům her, počítačů a konzolí. K interaktivní zábavě také přičichla řada lidí, která virtuálním světům doposud neholdovala.
Rostoucí sektor vytvořil za rok 2022 dalších 414 pracovních míst, většinou šlo o pozice s vysokou přidanou hodnotou – programátory, technické inženýry a grafiky.
Do struktur studií se promítla i válka na Ukrajině. Cizinci tvoří v českých herních firmách více než třetinu všech zaměstnanců, nejčastěji pocházejí právě z Ukrajiny, ale také Slovenska, Polska, Nizozemska či USA.
V reakci na ruskou agresi se některé společnosti či jednotlivci přesunuli i do ČR, což byl případ vývojářů GSC Game Worlds, autorů postapokalyptické série STALKER. O českou společnost nicméně nejde, do statistiky tak zahrnuti nebyli.
Stále chybí pracovní síla, školy nestíhají
Na 98 procent veškerých vydaných her míří především na zahraniční trh, respektive se objeví na globálních digitálních obchodech jako Steam či Epic Games. Největší zájem o české tituly mají ve Velké Británii, Francii, Německu, Spojených státech a Číně. Coby produkt zábavního průmyslu jsou hry největší český kulturní export.
Za loňský rok spatřilo světlo světa celkem 60 nových her, ať už ve formě bezplatných mobilních hříček, plnohodnotných prémiových titulů či dodatečných přídavků. I letošní želízka v ohni hlásí velké úspěchy, jmenovitě strategie Last Train Home o osudech československých legionářů či retro plošinovka Bzzzt.
Poměrně zajímavou statistikou je také vzdělání pracovníků v herních studiích. Většinu pracovních vědomostí získávají spíše z on-line zdrojů (67,7 %) a od kolegů z branže (63,7 %). Formální vzdělání v oboru herního vývoje získala jen pětina všech vývojářů, což poukazuje na letitou bolístku – český vzdělávací systém stále nedokáže pokrýt poptávku po pracovnících do herních firem, ty se pak musí poohlížet po lidech v zahraničí.
