Přejít k hlavnímu obsahu

League of Legends bude mít soutěž mezi nároďáky. Může uspět i česká sestava?

21. 2. 2026 | 16:00 League of Legends Spekulace
League of Legends se má údajně stát součástí Esports Nations Cupu. Poprvé v historii by se tak na velké mezinárodní scéně nehrálo za organizace typu T1 nebo G2, ale za jednotlivé státy. Formát, o kterém Riot přemýšlel roky, se tak konečně rýsuje – a půjde o něco, co se velmi blíží esportové olympiádě.
Jak by vypadala česká sestava na ENC?
Jak by vypadala česká sestava na ENC?
Zdroj: depositphotos (s povolením) / Riot Games

Podle informací portálu Sheep Esports proběhne Esports Nations Cup (ENC) od 2. do 29. listopadu 2026 v Saúdské Arábii. Jde o „mladší sestru“ Esports World Cupu, ale se zásadním rozdílem: místo klubů nastoupí národní týmy. Země budou skrze své oficiální partnery vysílat nejlepší možné hráče, kteří budou reprezentovat pod vlajkou svého státu.

League of Legends má být jednou z celkem 16 her v programu. Přesné datum samotného LoL turnaje zatím oznámeno nebylo, očekává se však, že poběží zhruba týden a pravděpodobně až po skončení Worlds. Pokud se informace potvrdí, půjde o vůbec první velký globální turnaj v LoL hraný čistě na národní bázi.

Podle dosavadních informací by se mělo účastnit 24 až 32 národních týmů. Polovina míst má být rozdělena přímými pozvánkami. Ty se budou odvíjet od výkonnosti hráčů dané země během sezony – čím více špičkových hráčů a lepší výsledky na mezinárodní scéně, tím vyšší šance na přímý postup. Finální žebříček má být uzavřen v létě před kvalifikacemi.

Zbylá místa obsadí kontinentální kvalifikace a případné „wildcard“ sloty. Formát kvalifikací se může lišit podle regionů, ale očekává se rozdělení podle kontinentů, podobně jako u dalších týmových titulů v ENC. Otázkou zůstává například zastoupení subsaharské Afriky, která bývá v esportových kvalifikacích často přehlížena nebo spojována s jinými regiony.

Zajímavá jsou i pravidla pro skládání týmů. Žádná země nesmí vyslat více než tři hráče ze stejného klubu. To znamená, že kompletní sestava jednoho týmu (například plná pětka z LCK či LEC) reprezentovat nemůže. Každý národní tým může mít dva náhradníky a i na ně se vztahuje klubové omezení.

Hráči navíc musí držet pas země, kterou chtějí reprezentovat, minimálně jeden rok před uzávěrkou soupisek. Ta je stanovena na 30. dubna 2026. Pokud má hráč více občanství, může si vybrat pouze jednu zemi a tu reprezentovat po celý proces. Trenéři musí být vybráni do 29. března 2026, což znamená, že národní organizace budou mít relativně krátké okno na sestavení realizačního týmu i soupisky.

V praxi to může přinést velmi zajímavé kombinace. Silné regiony jako Jižní Korea, Čína nebo Francie by teoreticky dokázaly složit extrémně konkurenceschopné sestavy i při omezení tří hráčů z jednoho klubu. Naopak menší regiony mohou těžit z toho, že se nebude hrát pod hlavičkou tradičních gigantů, ale skutečně podle národní příslušnosti.

A co Česko? Realisticky by český výběr musel projít kvalifikací, protože přímá pozvánka by s největší pravděpodobností připadla zemím s dlouhodobě silným zastoupením na nejvyšší úrovni. Česká scéna ale v minulosti ukázala, že dokáže vychovat hráče schopné prosadit se v zahraničí. V národním formátu by navíc hrála roli souhra, motivace a specifický turnajový patch, takže papírové předpoklady nemusí být všechno.

Už teď se rozjíždějí debaty o možné české sestavě, jenže složit ideální pětku nebude jednoduché. Největší otazník visí nad rozložením rolí. Na absolutní špičce se dlouhodobě pohybují tři jména, z nichž hned dvě jsou midlaneři – Marek „Humanoid“ Brázda a Adam „Jackies“ Jeřábek. Oba si však v kariéře vyzkoušeli i jiné role, což by mohlo hrát při skládání nároďáku důležitou roli. Za nimi se tlačí další nadějní talenti, například OMON, SAJATOR nebo Random.

Pozice marksmana by s velkou pravděpodobností patřila Matyáši „Carzzy“ Orságovi. Otázkou je, kdo by ho na botlane doplnil. Varianta s Jackiesem na supportu není nereálná, tuto roli už si úspěšně vyzkoušel. Ve hře je také zkušený Petr „denyk“ Haramach nebo mladý Erik „J3rkie“ Polák.

V jungli by za mě dávalo smysl jméno Tomáše „Twight“ Kyseláka, dříve známého pod přezdívkou Zubac, který v minulém roce dominoval polské lize a připsal si tři tituly, než následně ovládl i domácí RIFT SUMMIT v Brně. Otevřená tak zůstává především otázka toplane. Nabízí se Ondřej „Robocop“ Sklenička, Petr „bobista“ Fojtík nebo Hoang „welcom“ Quan Nguyen, ale právě tady může být hledání největší oříšek. Kvalitní toplaneři jsou dlouhodobě nedostatkovým zbožím nejen v Česku, ale na celém západě. Proto kluby z LEC nebo LCS často sahají po posilách z Asie, kde je výběr širší. V národním formátu si ale nikoho „dovézt“ nelze – a právě to může být pro evropské reprezentace, včetně té české, jedna z největších výzev.

A pak je tu ještě trenérská pozice, která může být minimálně stejně důležitá jako samotná sestava. Nabízí se například David „Krakeer“ Bruk, který momentálně působí u Ici Japon Corp. ve francouzské LFL. Část fanoušků by si ale dokázala představit i návrat Tomáše „Nightshare“ Kněžínka, jenž má za sebou angažmá v týmech jako Immortals nebo Fnatic. Ten však aktuálně vyměnil esport za medicínu, takže případný comeback by byl spíše překvapením než realistickým scénářem.

Hry a esport jsou mou součástí od dětství, s jasnou srdcovkou v podobě League of Legends. Baví mě zajímavosti, kuriozity i bizarní příběhy, které tenhle svět přináší. V redakci PLAYzone tvořím už od roku 2022.