Veškerým aktivitám se KETUBOR věnoval se svým mladším bráchou Martinem, kterého si scéna může pamatovat pod přezdívkou XeRo. Ten je o rok a půl mladší, ale i přesto společně v mládí chodili i do různých sportovních kroužků. V pozdějších letech se KETUBOR věnoval například hokejbalu, oba ale přitahovala i bojová umění. Starší Michal se amatérskému MMA věnuje dodnes (a v hokejbale hrál dokonce se Samuelem "Pirát" Krištofičem, známým slovenským bojovníkem) a XeRo alespoň může říct, že mu tahle cesta nepřímo odstartovala úspěšnou hráčskou kariéru.
Od rodičů však podporu žádnou neměli, vedeni byli totiž opravdu jen ke sportu jako takovému. Sám KETUBOR říká, že když hrával dlouho do noci, tak si musel zakrývat prosklené dveře do pokoje matracemi, aby nebylo vidět světlo z monitoru. Troufneme si říct, že asi nebyl jediný, kdo v mladém věku a zejména v dřívější době musel bojovat s rodiči a vymýšlet různé fígle, aby mohl hrát a hrát.
První vzpomínky spojené s MČR má KETUBOR z dob legendárních Invexů, kdy byl ještě školou povinný. Už v té době pro něj ale hraní představovalo důležitou součástí života. Jako hráč se na něj poprvé dostal v roce 2007, kdy na scéně působil pod přezdívkou FREESTYLE. Tehdy i se svým bratrem XeRem hráli za známou organizaci InteRaction, tým však na MČR 2007 vystoupil pod názvem Fakaheda e-Stars. Tehdy scéně vládly hvězdy z eSuby v čele s .PhP, on však měl slušně nakročeno.
Po Invexu šel jeho celý tým do právě do nEophyte, avšak bez něj. Jeho mladšího sourozence totiž chtěl toho času do týmu naprosto každý. 2007 však bylo poslední MČR staré éry, každopádně pokud se v časové ose posuneme dále, tak se opět dostaneme do fáze, kdy byl s XeRem opět v týmu. Společně jim to opravdu šlapalo a každý, kdo je společně naverboval, si toho moc dobře byl vědom. XeRo byl individuální hvězda a KETUBOR zářil naopak jako osobnost plná energie. Pokud tomu tak zrovna nebylo, tak vzájemně od sebe mohli čerpat inspiraci.
S rokem 2011 však odstartovala nová éra gamingu u nás, protože vypukla nová éra MČR. KETUBOR byl jako hráč u konce té poslední a chybět nemohl ani u začátku té nové. Do Hotelu Jezerka v Seči vyrazil s týmem SHARP, vergiL, smajlo a BHQ, ale lepší než dělené 5. místo z toho nebylo. XeRo oproti tomu začátkem roku posílil sestavu s .PhP a GuardiaNem, která scéně pod názvem OX Enermax kralovala a vrcholem bylo právě MČR.
Sám KETUBOR však říká, že nejlepší období kariéry v CS: Source si zažil po boku Bordela, a to i přesto, že sbírali vesměs jen třetí místa. Právě Bordela označuje za přesně ten typ osobnosti, kterou málokdy někdo někde vzpomene, přitom je to člověk, který na scéně pomohl neskutečně mnoho hráčům. CS:S éra se blížila ke konci a KETUBOR i XeRo začali daleko více řešit pracovní život a s hraním si dali pauzu. XeRo se dokonce už nevrátil. I přesto ale mají oba na co vzpomínat, protože si zažili mnohé a společně si zahráli i za reprezentaci.
Od roku 2012 už bylo na MČR nové CS:GO, které se zprvu KETUBORa vůbec netýkalo. Po prvních pokusech však přišla slina, vletět do toho naplno, na lance ve Stormu v Bratislavě. Díky této motivaci se s benq1m či eckem podívali do Dánska a zahráli si v hlavním turnaji Copenhagen Games vedle hvězd jako Ninjas in Pyjamas nebo Virtus.pro. V roce 2015 tak už byl naplno připravený na návrat na nejvyšší úroveň, když se stal součástí nEophyte. V době před MČR se však se spoluhráči rozhodl přijmout zpět do týmu queztona a byl to právě KETUBOR, kdo mu uvolnil místo a stal se koučem. Sám přitom říká, že mu to přišlo vhod, protože měl alespoň více času na život. V tu chvíli ale možná ještě naplno netušil, že dost možná našel správnou cestu budoucnosti.
Rok 2015 byl ale kromě splnění dětského snu speciální ještě něčím úplně jiným. Na scéně se totiž objevil „mladý čávo“ jménem Frozen. To na památném a dodnes posledním LanCraftu v Ostravě hrál KETUBOR ještě za Cyborg Factory, když se Frozen zjevil a v pouhých 13 letech si počínal jak ostřílený hráč – ačkoliv ho do té doby takřka nikdo neznal. Byla to opravdová kometa, která přiletěla. Po následných změnách v nEophyte chyběl jeden hráč, a i když se toho nejen KETUBOR vzhledem k nízkému věku obával, rozhodli se mladíka vyzkoušet.
V následujícím roce prošel tým řadou změn a z nEophyte se stal eXtatus. KETUBORa role kouče naplňovala čím dál více, ale tým jej opět přemluvil k návratu do hráčského křesla. Začala totiž vznikat motivace, že se mohl stát prvním člověkem, kdo se stane českým mistrem jako trenér i hráč. Navždy se tak mohl zapsat do historie. MČR 2016 ale nebylo procházkou růžovým sadem, protože už ve skupině byli po dvou zakopnutích krůček od vyřazení. Jakmile se ale jednou mašina nastartuje, tak ji není možné zastavit. Takto kvalitním hráčům nesmíte dát jedinou šanci vrátit se do pohody, jen si vzpomeňte na DreamHack Summer 2013 při nezastavitelné jízdě NiP. Také tady stačilo jedno kolo, a i přes tragický začátek najednou neměl eXtatus nikdo šanci zastavit.
Domácí jednička byla jasná a nechybělo mnoho, aby eXtatus tehdy nepostoupili dokonce do slavných Katowic. Jenže přišla éra hraní na plný úvazek a ta už se KETUBORa netýkala, protože finančně mu vůči jeho klasické práci nedávala smysl. Zkušený trenér však uznal, že ho to překvapilo a nesouhlasil s tím. Spíše by pochopil získat zahraničního kouče, se kterým by úspěchů mohlo přijít ještě více, než přišlo. I přesto ale teCkovu práci respektuje a uznává, co s týmem dokázal a kam se s ním dostal v rámci možnost hrát naplno. KETUBOR se soustředil na své nové působiště v týmu Universe, kde v roli hráče rozjel nový projekt s vychováváním nových hráčů. S eXtatus však nadále byl v kontaktu.
Blížilo se další MČR a KETUBOR byl po dvou letech úplně v jiné pozici. I přesto byl však mnohdy kritizovaný, kdykoliv se něco nepovedlo. Jeho parta jej však držela a byla vděčná za pomoc, kterou by zřejmě nikdo jiný nemohl v rozvoji přinést. V Brně z toho ale bohužel nebyl ani postup ze skupiny, protože Universe nezvládli zápas proti Majestic Lions, při kterém už se chvilkami viděli v semifinále. A jak KETUBOR zmiňuje výše, takové myšlenky vám nejvíce zlomí vaz, protože dobrá psychika je základ.
Přesně takhle jednoduše vznikl návrat KETUBORa ke koučování. V zámoří sice nemohl za týmem stát kvůli roster locku, ale vše bylo zpečetěno o nějaký čas později, když si pro něj přímo do restaurace, kde pracoval, přijelo vedení eXtatus. Netrvalo to ani pět minut a KETUBOR byl zpátky! Co však nevyšlo, tak bylo prodloužení full-time spolupráce s Alzou, takže budoucnost nebyla jasná. S týmem ale zůstal Frozen, ačkoliv už se dostal na maximální potenciál, jaký na domácí scéně mohl rozvinout, čekal totiž na tu správnou nabídku.
Po odchodu z eXtatus postupně tým doskákal až do Gunrunners, během toho jej ale podruhé finančně podpořil GuardiaN, a to pro cestu na dánskou akci Cross Border Esport. KETUBORovi svěřenci si ale kromě nového působiště museli najít také dva nové parťáky, což byl největší řez kádrem za opravdu dlouhou dobu, regenerace kádru byla potřeba. Současně si ale všichni uvědomovali, že i přes změny jde pro jádro týmu o poslední šanci, jak uzavřít dlouhou éru a jak zajistit poslední mistrovský titul pro Frozena, než uteče do Evropy. Samotné MČR byla velká jízda především Frozena s eLiVem, kteří se od začátku do konce turnaje předháněli v každém zápase o co nejlepší skóre, a tím pádem i titul nejužitečnějšího hráče. Symbolicky však etapu kariéry na domácí scéně uzavřel tímto oceněním Frozen. Bylo však jasné, že po tomhle turnaji už scéna nebude stejná a konečně dostane daleko větší prostor uspět například benq1 – věčný sběratel všech cenných kovů, kromě toho zlatého.
Po této třešničce a svém třetím titulu, druhém v roli kouče, obdržel KETUBOR spoustu nabídek ze zahraničí. Německo, Polsko, Maďarsko, Indie, opravdu si měl z čeho vybírat. Vzhledem k úrovni své angličtiny se ale rozhodl vyčkat a později zamířit tam, kde se mluví anglicky. Jeho snem byla Austrálie. V roce 2019 ale na domácí scéně ještě zůstal a s novou sestavou Universe vyhrál spoustu turnajů. Na finále letní COOL ligy si ještě naposledy dokonce zahrál, ale na MČR, které bylo poprvé za posledních mnoho sezón opravdu otevřené, že mohlo vyhrát klidně 6-7 různých týmů, tak Universe na více než bronzovou medaili nedosáhli. Tečka za jednou životní etapou to ale nebyla jen pro něj.
