Pro zemi, která je dnes esportovou jedničkou Evropy, může být něco takového obrovský posun kupředu. Nejen kvůli finanční stránce, vláda se tím totiž snaží posílit férové prostředí, chránit mladé hráče a zároveň ukázat, že esport je plnohodnotnou součástí digitální kultury. Chce být vzorem i pro ostatní státy.
Návrh má ale za sebou složitý vývoj. První verze zákona čelila kritice ze strany německých organizací i sportovních institucí. Podle nich byla příliš restriktivní a komplikovala snahy o nalezení společné řeči mezi esportem a tradičním sportem, a to zvlášť v souvislosti s chystanými Olympijskými hrami v esportu v roce 2027.
Podle dat E-Sport-Bund Deutschland přitom Německo generuje kolem 160 milionů eur ročně, přičemž více než polovinu tvoří sponzorské smlouvy. Na scéně působí silné značky jako Berlin International Gaming, G2 Esports nebo MOUZ, které mají vliv daleko za hranicemi země. Už v roce 2020 navíc Německo ukázalo, že bere esport vážně, když zavedlo speciální víza pro hráče mimo EU, aby mohli bez komplikací přijet soutěžit na turnaje. Přeci jen právě Německo hostí prestižní ligy a soutěže napříč různými tituly a stalo se středem evropského esportu.
Celý trend se však nevztahuje jen na naše sousedy, zapadá do širšího světového vývoje. V letošním roce 2025 si stále více vlád začíná uvědomovat, že esport není jen „hraní her“, ale i důležitý průmysl a kulturní fenomén. Velká Británie letos vytvořila pozici šéfa pro videohry a esport, kterou obsadil bývalý legislativní stratég Paweł Jarzembowski. V Pákistánu se zase rodí první esportová politika, včetně vzniku národní federace a školících programů pro mladé talenty.
Německý návrh tak může posloužit jako model pro další státy. Pokud projde schválením Bundestagem, esportové kluby získají nejen oficiální status, ale i reálné prostředky k rozvoji. A pro fanoušky to znamená, že esport v Evropě se může posunout na úplně novou úroveň.
