Podle informací deníku Financial Times se americká vláda zabývá tím, zda investice společnosti Tencent nepředstavují bezpečnostní riziko. Debata přichází jen několik týdnů před plánovaným setkáním Donalda Trumpa s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, a podle zdrojů listu může jít také o politický signál směrem k Pekingu.
Tencent je dnes jedním z nejmocnějších hráčů herního průmyslu na světě. Stoprocentně vlastní studio Riot Games, které stojí za tituly League of Legends, VALORANT nebo Teamfight Tactics. Vedle toho drží zhruba 28% podíl ve společnosti Epic Games, tvůrcích Fortnite a enginu Unreal Engine. Tím ale seznam zdaleka nekončí – čínská firma má také většinový podíl ve finském Supercellu, významné investice ve francouzském Ubisoftu a menší podíly například v FromSoftware nebo korejském Kraftonu.
Právě rozsah těchto investic je důvodem, proč se jimi zabývá výbor CFIUS (Committee on Foreign Investment in the United States), který posuzuje zahraniční investice z pohledu národní bezpečnosti. Podle Financial Times výbor zkoumá především to, zda by Tencent mohl skrze své hry získat přístup k citlivým datům milionů hráčů – například k chatům, účtům nebo platebním informacím.
The Trump Administration is debating whether to block Tencent from holding investments in US gaming companies
Tencent currently owns 35% of Epic Games and owns 100% of Riot Games
(via Financial Times) pic.twitter.com/vCZ5sse3Si— CharlieIntel (@charlieINTEL) March 4, 2026
Ve Washingtonu přitom podle zdrojů probíhá spor mezi dvěma přístupy. Jedna skupina úředníků prosazuje tvrdý postup, který by mohl Tencent donutit své podíly ve firmách jako Riot Games nebo Epic Games prodat americkým investorům. Argumentují tím, že herní platformy mohou představovat zdroj dat, který by mohl být využit pro zpravodajské účely.
Podobný scénář už Spojené státy v minulosti použily v případě TikToku. Tehdy byla americká část platformy oddělena do nové struktury, ve které většinový podíl získali američtí investoři a technologická firma Oracle začala ukládat data uživatelů na svých serverech. Druhá část administrativy je opatrnější. Ministerstvo financí historicky preferovalo kompromisní řešení, kdy firmy mohou investice zachovat, pokud přijmou přísná pravidla pro ochranu dat a jejich ukládání na americkém území.
Situaci ještě více vyostřil nedávný krok Pentagonu, který Tencent přidal na seznam společností údajně napojených na čínskou armádu. Firma tato obvinění dlouhodobě odmítá. Zmatek navíc způsobila i nedávná epizoda, kdy americká vláda krátce zveřejnila (a vzápětí stáhla) blacklist obsahující další velké čínské firmy včetně Alibaba nebo BYD. Debata ve Washingtonu však stále probíhá a žádné konečné rozhodnutí nebylo oznámeno.
