Svět videoherní zábavy se otřásl, když gigant Epic Games oznámil masové propouštění více než tisíce zaměstnanců. Pro vedení firmy to byl nezbytný krok k stabilizaci a řešení poklesu příjmů z Fortnite, jenže za těmito chladnými ekonomickými termíny se začal psát příběh tak hluboké nespravedlnosti a bolesti, že z něj mrazí. Uprostřed tisícovky jmen, která se stala obětí škrtů, se totiž ocitl i Michael Prinke, programátor, který ve svém životě svádí mnohem těžší bitvu než tu o firemní zisky. Boj s terminální rakovinou mozku.
S výpovědí Michael nepřišel jen o práci, ale o to nejdůležitější pro umírajícího tátu. Přišel o životní pojistku, která měla zajistit jeho manželku Jenni a malého syna. Místo toho, aby rodina mohla zbývající drahocenný čas trávit společně, začali čelit existenčnímu děsu a strachu z toho, co bude, až Michael odejde. Příběh o nemocném muži, kterého korporátní mašinérie nechala napospas osudu, se začal šířit sítěmi jako lavina. Tisíce lidí sdílely snímek Michaelova mozku a volaly po spravedlnosti. Tlak veřejnosti i kolegů z branže se stal tak neúnosným, že jej už dále nešlo ignorovat. Síle internetu tak nakonec podlehl i samotný šéf Epic Games.
Epic is in contact with the family and will solve the insurance for them. There is high confidentiality around medical information and it was not a factor in this layoff decision. Sorry to everyone for not recognizing this terribly painful situation and handling it in advance.
— Tim Sweeney (@TimSweeneyEpic) March 29, 2026
CEO Tim Sweeney veřejně přiznal pochybení a uvedl, že Epic je v kontaktu s rodinou a pojistku pro Michaela vyřeší. Také se omluvil za to, že firma tuto nesmírně bolestivou situaci nerozpoznala a nevyřešila předem, přičemž dodal, že zdravotní stav nebyl faktorem při rozhodování o výpovědi. Michaelova manželka nicméně pro Kotaku uvedla, že její manžel chodil na časté lékařské prohlídky, bral si placené volno a podle jejích slov se v pracovním kolektivu vědělo, že Michael není zdravotně v pořádku. I proto Sweeney čelí pod omluvným příspěvkem lavině negativních reakcí, které mluví o tom, že k tomuto závěru došlo jen díky medializaci.
Pro Michaela a jeho nejbližší každopádně tohle gesto znamená alespoň částečnou úlevu od existenčního strachu v době, kdy má každá vteřina nevyčíslitelnou hodnotu. Tento příběh zůstane mementem o tom, jaký dopad může mít korporátní rozhodnutí na konkrétní lidský život. Zároveň je ale důkazem, že když se lidé na internetu spojí pro dobrou věc, dokáží pohnout i těmi největšími hráči na trhu. Michael sice dál svádí svůj nejtěžší boj, ale díky vlně solidarity už nemusí řešit, zda jeho rodina bude mít po jeho odchodu kde spát.
